Osho řekl: “Život začíná tam, kde končí strach.”

Kolik pravdy se v těchto slovech ukrývá?

Co je to vlastně strach?

Napadlo vás někdy, že by STRACH mohl být jen program naší mysli? Mysli, která žije na území, kde žije? Program, který je součástí naší filozofie? A který je neustále posilován?

Já jsem o tomto slyšela mnohé, na rozumové úrovni to i chápala … a nyní, možná, konečně to už i přijala na té prožitkové, která přešla do vědomé letos na Bali. Je to místo, kde je mi hezky. Nedokáži vysvětlit proč … najde se tam spousta věcí, které se mi nelíbí, stejně jako tady. Avšak BYTÍ zde je jiné. LEHČÍ. RADOSTNĚJŠÍ. ŽIVĚJŠÍ. K tomu se ještě někdy vrátím …

Nicméně k tomu strachu … letos poprvé jsem tam potkala nad postelí 15 centimetrovou osminohou bytost, která mě opravdu děsí. Ten stav, který jsem zažívala, byl opravdový strach. Který asi nemá nic společného s opravdovým ohrožením. Nicméně, mně se zastavilo skoro na týden vnímání toho pěkného okolo sebe, a tato „hrozba“ mě neustále držela v pozoru a nádherně mne oddělovala od všeho pěkného, doslova od ŽIVOTA.

Neměla jsem lehkost v tom pustit STRACH … byl všude semnou, říkala jsem si, že mě možná i chrání … jak obrovská úleva pak přišla, když jsem si ho dovolila na plno prožít, všechny emoce s ním spojené …jaká lehkost pak přišla, a s ní i radostné vnímání momentálního okamžiku (od děsu, vyděšení, pláče, bezmoci, zlosti na sebe až úleva, smích).

Tohle mě vedlo ještě k většímu hloubání o strachu. Co se v ten moment děje? Tím, že máte v tu chvíli potřebu se chránit, si stavíte energetické bariéry až do nebes … to je jakýsi přirozený reflex (naučený) … jenže to je v podstatě stažení se … což nic netvoří … a hlavně, je to stav, kdy se uzavřete a tím pádem je vyloučené, abyste PŘIJÍMALI.  Je to asi stejné, jako když byste doma zatáhli žaluzie, čímž byste dosáhli toho, že k vám nebude vidět, ale zároveň byste si tím způsobili, že se zavíráte před tou vší krásou, která tam pro vás je.

A to je jednoduchý princip … který existuje v každý jeden moment … buď jste ve stažení (strach, stres, úzkost, lítost, vina … všechny emoce, které jsou těžké) a nebo v expanzi (radost, lehkost, zábava, vděčnost … vysokofrekvenční stav bytí). A na základě toho, jakými frekvencemi vibrujete, to k sobě přitahujete …..

A veškerá vaše emoce, kterou prožíváte v daný moment je vaše volba. Není to samozřejmá emoce, jak jste zvyklí nad tím přemýšlet. Je pouze naučená, okoukaná, že taková emoce se v podobných situacích žije, nebo by rozhodně měla 🙂 Jaká opravdová svoboda přichází s vědomím, že máte vždy volbu. Jen je fajn uvědomit si, že žijete myšlenkové vzorce dle naší filozofie … což jste udělali realitou. Ale, co když to může být i jinak? 🙂

…

Včera u mě ve Studiu La Petien proběhlo setkání kvanťáků (lidí, kteří jsou absolventy Kvantovky, nebo které to zajímá) a tohoto tématu jsme se také dotkli … Program strachu se stal přirozenou součástí našich životů, stejně jako stres. A to natolik, že již ani nepřemýšlíte nad tím, že byste mohli žít bez něho. A přitom to jinde na zeměkouli jde. Na Bali opravdu nechápou, proč by se tímto měli nechat svazovat? Mohli by vůbec žít, kdyby ano? Jejich filozofie je jednoduchá: „TY NESMĚJEŠ? TAK TO NEDĚLEJ!“ Proč byste měli dělat něco, kde nejste šťastní? Kde vnímáte těžkost?

A já jsem si také dřív myslela, že život má být seriózní a vážný, že je to určitý znak dospělosti … haha … jak příjemné se v tomto pomýlit 🙂 Jak hezký stav je vybírat si žít pro radost, namísto toho, abych zdoláváním překážek a zvládnutím nezvládnutelných situací dokazovala sobě a druhým svoji hodnotu? 🙂

…

STRACH ZE SAMOTY

A tak, když jsem si pak už jela na té vědomé vlně, navštívila jsem šamanku, která když se mě zeptala, jaký je můj největší strach, vypadlo ze mě: „Strach ze samoty.“

Jeden z nejzákladnějších lidských strachů …

Kde všude jste slyšeli, že je samota špatná, nebezpečná?

Kolik lidí má strach, že zůstane samo?

A kolik strachů se pod ní ukrývá?

Nedostatek sebevíry a sebedůvěry?

Strach ze zodpovědnosti sebe sama?

Nevím, jak bych měl/měla žít, a tak raději zůstanu závislý/závislá na přáních někoho jiného, kdo mi udává životní směr?

Proto tak časté přežívání v závislostních vztazích nebo v závislostech samotných, které vám dávají hranice …

Místní šamanka mi pověděla:

“Má drahá, co když samota je naprosto v pořádku? Na svět přicházíme sami a taktéž i odcházíme.”

A zároveň, můžeme být vlastně někdy sami?

Tyto úhly pohledu mi dávají obrovskou svobodu a upuštění od tolika strachů?

Samota může být děsivá a stejně tak krásná.

Záleží na vás, co si vyberete?

…

V každé situaci si můžete položit otázku:

Co bych dělal/la, kdybych se nebál/la?

Jakou volbu bych udělal/la, jak bych se rozhodl/la, kdyby neexistoval strach?

Jak by vypadal můj život, kdybych do něho nezahrnoval/la strach?

A co je opakem strachu? LÁSKA … míněno RADOST a LEHKOST …

Takže, jak by vypadal můj život, kdybych se rozhodoval/la tak, že budu dělat jen to, co mi přináší radost?

Co kdybych dělal/la volby, kde vnímám lehkost?

Je to jednoduché … pokud budete dělat volby, kde vnímáte lehkost, bude váš život plný lehkosti a naopak.

…

A tak nejúčinnějším nástrojem proti strachu je změnu úhlu pohledu!

Láká vás tato energie?

Objednejte se na koučink nebo na sezení Access Bars či kurz Access Bars a naučíte se žít život plný možností, vybírat si na základě volání vašeho srdce. Navzdory tomu, že ostatní budou proti, nebo nebudou chápat 🙂

Těším se na viděnou, Petra