Střípky z Bali 6: Všechno je jinak aneb inspirace balijským smýšlením

Střípky z Bali 6: Všechno je jinak aneb inspirace balijským smýšlením

VŠECHNO JE JINAK …

Ráda k těmto uvědoměním přicházím prostřednictvím cestování. A na tom miluji i tolik odlišnou životní filozofii možná celé Indonésie. Nejvíce však Bali. Na kolik je to malinký ostrůvek a na kolik na něm vnímám jejich osobitou suverenitu v myšlení. Je jím dána prostřednictvím náboženství balijského hinduismu, který existuje jen a jen tam.

Jaké jejich životní principy mi dávají tak obrovskou lehkost?

Heslo: „Když Ty nesměješ, tak to nedělej!“ Pro uchování energie naschvál ponechávám v tomto znění. A naopak jejich absurdní pohled, když se ptají: „Když Tě to nebaví, proč to děláš?“

Balijci se neradi hádají. Nemají rádi konflikty. Jak kdyby to neměli vůbec ve vzorcích chování. A když už se hádají, tak formou vědomé hry, jako například na tržnici při smlouvání cen.

Balijci nedělají z problému problém. Nemají rádi dramata. A tak, když jsem s obavami vylezla ven, jestli se něco neděje, když bylo zemětřesení, nedostala jsem žádnou odezvu na moji hru strachu a senzace. A to bylo na stupnici 4,7 🙂 A když mi někdo odcizil helmu na motorku, dostalo se mi reakce ve smyslu: “Hm, támhle je prodejna, kde prodávají nové.” Tečka.

Balijci si nedělají obavy z budoucnosti a minulost neřeší. Žijí teď a tady. Co bude, bude tím, jak nad tím smýšlím teď. A co bylo, bylo. Šamanka mi doslova řekla: „Neměj strach z budoucnosti, tím by si tvořila, že se něco stane, protože přítomným momentem tvoříš budoucnost.“ Tak jsem se jí ptala, na co mám tedy myslet? Odpověděla:“ Na dnešní den a maximálně se připravuj na zítřek.“ To je vlastně vědomá tvorba života. Ten prostě nejde vykalkulovat žádnými kroky ani strategiemi. Jen moudře fungovat beze strachu s důvěrou v život v přítomném okamžiku.

Balijci se nestresují. Dokonce uvádět druhého ve stres je považováno za nevhodné chování.

Balijci oslavují smrt. Netrápí se. Dovolují si truchlit 24 – 48 hodin, protože věří, že kdyby smutnili déle, udržují duši zemřelého zbloudilou a neumožní jí vybrat si nový život. Věří v reinkarnaci. K tomuto úhlu pohledu mi ještě kamarád přidal podstatnou informaci. Byl již v takzvaném „tunelu“ a jeho zkušenost je taková, že prý smrt je vlastně to nejkrásnější, co nás tady v životě potká.

Hm, toliko výčet pár životních principů fungování Balijců. Je jich samozřejmě mnohem více. Tyto mne napadly teď a tady, tak je předávám i vám.

Krásný den

Petra