Kdo jsem já. Je tu stále tolik z nás, kteří nemají na tuto otázku odpovědi. Bojíme se nahlédnout sami do svého nitra. Co tam můžeme najít možná nebude odpovídat představám ostatním, možná se nemusí úplně líbit ani nám samým. Možná to může i zprvu bolet. Ale pokud to neuděláme, a budeme mít sami ze sebe strach, budou nám ho ostatní jen zrcadlit. Jaké by to bylo nahlédnout do sebe a přijmout se se vším všudy? Jaké by to bylo, kdyby jsme se dokázali ocenit za to, co tam najdeme? Jaké by to bylo, kdyby jsme se za to dokázali pochválit a být na to hrdi? Jaké by to bylo, kdyby jsem se za to nestyděli a dokázali to ukázat ostatním? Jak by se vám líbilo umět se přijmout takový jací jste? Jak by se vám líbilo, kdyby vás ostatní přijali takový jací jste? První krok začíná u vás 🙂 Jaké by to bylo, udělat rozhodnutí a začít se poznávat? Jaké by to bylo, kdyby vás to začalo i těšit? Jaké by to bylo, brát život s větší lehkostí na cestě za tímto poznáním? Co kdyby to mohlo být příjemné dobrodružství? Dobrodružství, kterému říkáme život?

Jaké by to bylo, kdyby jste začali právě teď? Moc ráda budu na vaši cestě za sebepoznáním, sebepřijetím a sebeláskou vaším průvodcem 

Přikládám odkaz na song z filmu The greatest showman, THIS IS ME. Myslím, že mluví za vše. Umět se přijmout, umět přijmout své úspěchy, ale i neúspěchy a umět se za ně ocenit a nebát se ostatních, zda nás takové přijmou. Jaké emoce dokáže píseň vyvolat. Vyvolat pocit hrdosti na sebe sama 🙂 Doporučuji shlédnout a prožít obě verze 😉